|
|
Výskyt a hodnocení zdravotního stavu hlavních edifikátorů lesních porostů v oblasti Přírodní lesní oblasti č.16 Českomoravská vrchovina
Krajíčková, Dominika
V roce 2021 bylo zastoupení buku lesního (Fagus sylvatica) v České republice 9,3 %, javorů 1,6 % a dubů 7,6 %. Tyto hodnoty pomalu stoupají a zastoupení buku se za posledních pět let zvýšilo o 3,3 % celkové plochy porostní půdy (Zelená zpráva 2021). Tato práce pojednává o životních projevech buku lesního (Fagus sylvatica), javoru mléče (Acer platanoides), javoru klene (Acer pseudoplatanus) a dubu letního (Quercus robur) na vybraných maloplošných chráněných územích v Přírodní lesní oblasti č. 16 Českomoravská vrchovina. Cílem této práce je vyhodnocení životních projevů výše zmíněných dřevin jejich porovnání na různých stanovištích. Byly vybrány tři MCHÚ, z čehož dvě lokality se nachází v 5. LVS a jedna částečně v 5. a 4. LVS a bylo zde provedeno dendrometrické měření. Měření byla prováděna na souborech lesních typů 5K – kyselá jedlová bučina, 5B – bohatá jedlová bučina, 5D – obohacená jedlová bučina, 5A – obohacená kamenitá klenová bučina, 5J – obohacená skeletová jilmojasanová javořina a 4K – kyselá bučina. Výsledkem bylo porovnání získaných dat mezi jednotlivými soubory lesních typů a jednotlivých dřevin na souboru lesních typů 5J. Průměr kmene a výška nasazení koruny buku lesního byly nižší na 5K. Javor mléč dosahoval menších tlouštěk na 5J oproti ostatním dřevinám, naopak javor klen a dub letní dosahovaly větších výšek.
|
|
|
Vztah výkonů studentů KTv PedF UK při přijímacím řízení a plnění studijních povinností z atletiky a plavání v období 2020-22
Kosatíková, Tereza ; Chrástková, Martina (vedoucí práce) ; Dlouhý, Martin (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá výkony studentů na přijímacích zkouškách a zápočtech mezi třemi ročníky, z nichž na některé pandemie COVID-19 vliv měla a na jiné ne. Hlavním cílem je podrobnější komparace výkonů mezi ročníky a cílem dílčím je porovnání zlepšení či zhoršení výkonů při zápočtových požadavcích z atletiky a plavání oproti přijímacím zkouškám u 3. ročníku. Výzkum obsahuje výkony pouze studentů KTV PedF UK ve věku 19-25 let, mužů i žen. Využívala jsem archivovaných dokumentů a informacích v nich, které mi byly poskytnuty ve spolupráci s vyučujícími. Pomocí software Microsoft Excel byly soubory dat statisticky zhodnoceny. Výsledné hodnoty rozdílů byly počítány v procentech pro lepší přehlednost. Výsledky ukázaly, že studenti absolvující přijímací zkoušky v době pandemie předvedly horší výkony než studenti, kteří absolvovali přijímací zkoušky bez omezení. Dále se ukázalo že studenti přijatí bez přijímacích zkoušek prokázaly horší výkony ze zápočtového požadavku z atletiky než studenti přijatí na základě předvedených výkonů u přijímacích zkoušek. Výsledek posledního aspektu, který nás zajímal bylo zlepšení či zhoršení výkonů při plnění zápočtových požadavků oproti výkonům na přijímacích zkouškách u studentů 3. ročníku. Ke zlepšení došlo v plavání na 100 m u žen i mužů a v běhu na 1500...
|
|
|
Využití termografie v chovu koní
KOZLOVÁ, Eliška
U koní je využití infračervené termografie na vzestupu zejména kvůli bezkontaktnosti a vysoké citlivosti na změnu teploty. Díky těmto vlastnostem nachází uplatnění v řadě odvětví, jako je například jezdecký sport, fyzioterapie, reprodukce a samotná veterinární medicína koní. Cílem této práce bylo vytvořit přehled o dosavadních vědeckých a praktických poznatcích týkajících se využití termografie v chovu koní. V další části bylo cílem vlastní sledování v provozních podmínkách stáje a následné ověření metodiky použití termokamery v chovu koní. Byla zhodnocena náročnost provedení, kvalita výstupů a možnost využití v chovatelské praxi. Termografické měření se uskutečnilo na rodinné farmě pomocí termokamery Flir E5-XT. U 8 koní byly pořízeny termogramy distálních částí končetin, jedinci byli ve věku od 4 do 29 let. Termografické snímky se vyhodnocovaly kvalitativně. Byl porovnáván rozdíl teplot mezi symetrickými oblastmi končetin a výsledky byly dány do souvislosti se zdravotními záznamy koní. Pokud se objevil rozdíl teplot mezi kolaterálními končetinami větší než 2 °C, byl tento rozdíl pokládán za signál zdravotního problému. Termokamera potvrdila nákrok zadní končetiny u valacha Santyse, zde byl rozdíl teplot mezi zadními končetinami 4 °C. Dále termografie ukázala vysoké teploty šlach (42,3 °C) klisny Sunnamy, u které bylo diagnostikováno chronické onemocnění šlach předních nohou. U Libie oblasti se zvýšenou teplotou naznačovali účinky léčby pomocí pijavic. Avšak u valacha Hipstera nejspíše rozdíl teploty šlach předních nohou o 2,9 °C způsobila nesprávná metodika termografického měření. Konkrétně se jednalo o kartáčování předních nohou těsně před vyšetřením. U zkoumaných jedinců byla zjištěna průměrná teplota korunky kopyta 31 +- 1,6 °C. Využití termografie je v chovu koní velice užitečné, při měření je ale důležité zohlednit faktory vnějšího prostředí, informace o zdravotním stavu koně a také technické parametry termokamery. Neméně důležité je proškolení osoby provádějící dané měření a následné vyhodnocení termogramů.
|
|
|
Srovnání možnosti a kvality péče o seniory v domácím prostředí a v pobytovém zařízení v Domově seniorů v Benešově
NEUWIRTHOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání péče o seniory v domácím prostředí a pobytových zařízení, konkrétně v Domově seniorů v Benešově. Teoretická část diplomové práce představuje odborná východiska pro samotný výzkum konaný převážně v Domově seniorů v Benešově. Teoretické kapitoly o problematice stáří, druzích poskytované péče a příklady nabízených služeb pro seniory jsou doplněny o praktickou část. Ta se opírá o zkušenosti jednotlivých seniorů, se kterými byly vedeny polostrukturované rozhovory. Zásadními sledovanými faktory, které jsou společné pro obě varianty péče, jsou autonomie jedince, dále jeho vztahy s okolím a rodinou a v neposlední řádě také jeho zdravotní stav. Toto vše zásadně ovlivňuje spokojenost jedince s místem, na kterém musí trávit své seniorské roky.
|
|
|
Pohybová aktivita a přežvykování dojnic ve vztahu k jejich skupinové rutině životních projevů a vybraným fyziologickým funkcím
RŮŽKOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce byla zaměřena na sledování pohybové aktivity, přežvykování a změn v rutinním chování dojnic ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu, mléčné užitkovosti a reprodukci. Ke sledování přežvykování a pohybové aktivity byla vybrána dvě stáda dojnic v podniku Zemědělské obchodní družstvo Mrákov, na farmách Tlumačov a Starý Klíčov. Při monitoringu těchto aktivit byl využíván přístroj SCR Heatime ? PRO. Sledování dojnic proběhlo od června 2019 do února 2020. Získaná data byla zpracována z hlediska vzájemných vztahů mezi jednotlivými ukazateli s přihlédnutím ke změnám mikroklimatických podmínek v průběhu roku.
|
|
|
Vyhodnocení vztahu stájového mikroklimatu, užitkovosti a úhynu z vybraného chovu prasat
KOPIC, Pavel
Diplomovou práci tvoří literární přehled specializující se na chov prasat z legislativního, ale také fyzikálního pohledu, na mikroklima stáje s jeho vlivy na užitkovost a zdravotní stav prasat ve výkrmu. V podniku Mavela Dynín a.s. s provozem v Mazelově byly v hale rozdělené na dvě části (u rybníka, u cesty) postupně zjišťovány tyto údaje: koncentrace amoniaku, relativní vlhkost, teplota a jejich vliv na úhyn prasat. Z naměřených údajů byly vypočteny aritmetické průměry koncentrace amoniaku a průtoků vzduchu, které nám stanovily hmotnostní toky znečišťující látky v mg. s-1 dovnitř a ven ze stáje. Ani na jedné straně nebyl překročen emisní limit, který je 3,6 kg NH3 ks-1 rok-1. V prvním zástavu u rybníka byla průměrná teplota 19,2 °C, průměrné vlhkosti 58,5 % a průměrná koncentrace amoniaku byla 3,9337 mg.m-3. Celkový úhyn při těchto podmínkách byl 122 kusů. Na straně u cesty byla průměrná teplota 19,8 °C, průměrná relativní vlhkost 61,3 % a průměrná koncentrace amoniaku 3,4398 mg.m-3. V těchto podmínkách byl zjištěn úhyn 148 kusů prasat. Ve druhém zástavu byla průměrná teplota na straně u rybníka 20,3 °C, průměrná relativní vlhkost 66,88 % a průměrná koncentrace amoniaku byla 3,8057 mg.m-3. Celkový úhyn na straně u rybníka byl 64 kusů prasat. Na straně u cesty byla průměrná teplota 20,9 °C, průměrná relativní vlhkost byla 67,62 % a průměrná koncentrace amoniaku byla 3,3196 mg.m-3. Celkový úhyn na straně u cesty byl 94 kusů prasat. Z výsledků je patrné že prasatům v chovu se daří spíše v letních měsících (druhý zástav) v části u rybníka. Je to nejspíše způsobeno vyšší teplotou okolo 20,5 °C a relativní vlhkostí okolo 67 %. V druhém zástavu je úhyn o 59 % nižší než v podmínkách s nižší teplotou a relativní vlhkostí. Podnik by si z těchto údajů měl odnést, že vlhčí a teplejší prostředí je pro chov prasat příznivější. S respektováním těchto poznatků bude mít více jak o polovinu efektivnější chov. Výrobní měrná emise a koncentrace amoniaku v ovzduší velmi zatěžuje životní prostředí, a proto jsou vydány limitní hodnoty, podle kterých by se měl každý podnik řídit. V případě provozovny v Mazelově nebyly tyto hodnoty překročeny.
|
|
|
Vyhodnocení růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na různých chovatelských podmínkách
DUŠEK, Jan
Cílem každého chovatele skotu by mělo být životaschopné, dobře rostoucí zdravé tele, které předá svou genetickou informaci dalším generacím. Tato práce řeší vliv růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na zvolené technologii odchovu ve vybraném chovu holštýnského skotu. Cílem bylo v provozních podmínkách porovnat jednotlivé způsoby ustájení telat. Zvolená hypotéza predikuje dosažení lepších výsledků u telat ustájených v individuálním systému (VIB), oproti skupinovému (VSB). Ve vybraném chovu, v období roku 2020, byla sledována skupina telat (n 41), která byla rozdělena rovnoměrně do různých systémů ustájení (individuální/skupinový). Pokus trval od narození do 85. dne věku. Dle výsledků pokusu, dostávala telata obou pozorovaných skupin kvalitní mlezivo (průměrná hodnota 26,17 % Brix) v dostatečném množství (průměrné množství při prvním nápoji 3,45 l). V podniku nejsou telata při narození vážena (teleti je přiřazena hodnota 30 kg, nezáleží na pohlavní). Naměřená průměrná porodní hmotnost byla 38,4 kg. Bylo by dobré tuto hodnotu ve vnitropodnikovém systému upravit, aby lépe odpovídala skutečnosti. Dle výsledků pozorování lze zamítnout původní hypotézu. U obou skupin telat, nebyl při porovnání, zaznamenán statisticky významný rozdíl. Pro malé množství pozorování nelze objektivně (statisticky) potvrdit/vyloučit míru náchylnosti jednotlivých skupin telat k infekčním tlakům a nemocem. Větší problémy představovala průjmová onemocnění. Tato onemocnění se vyskytovala nejvíce u telat do jednoho měsíce věku, s prevalencí onemocnění 25 % s průměrnou mortalitou 7,4 %. Při porovnání přírůstků nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Odstavená telata ze systému ustájení VIB vykazovala větší ziskovost, v průměrné výši 313 Kč na jedno tele, 2,92 Kč na kg přírůstku. Z hlediska welfare zvířat, se při větší kohoutkové výšce vyskytovaly problémy s odřenými hřbety telat, která byla ustájena v plastových boudách (Calf - Tel). Tyto boudy měly nízký vstupní otvor (95 cm). V podniku jsou telata na mléčné výživě napájena z volné hladiny, cucáky se zde nepoužívají. Stálo by za zvážení a vyzkoušení, zda by se změna způsobu napájení telat kladně projevila na prevalenci průjmových onemocnění. Což by mohlo vést nejen ke snížení nákladů na případnou veterinární péči a léky, ale i k navýšení přírůstků a ekonomických výnosů.
|
|
|
Využití jógy u dětí se sluchovou disabilitou ve věku od 8 do 15 let
ZELMANOVÁ, Marcela
Tato diplomová práce je zaměřena na využití jógy u dětí se sluchovou disabilitou ve věku 8-15 let. Teoretická část shrnuje dosavadní poznatky o sluchovém systému včetně jeho funkce a anatomie a o józe, její historii a vlivu jógy na funkční systémy lidského těla. Zvláštní kapitola je věnována sluchové disabilitě jako takové, její etiologii, klasifikaci a ty-pům sluchových vad. V praktické části je zjišťován vliv adekvátní pohybové aktivity na probandy mateřské školy, základní školy a dětského domova pro sluchově postižené v Čes-kých Budějovicích. K tomuto účelu byl proveden test s tyčí a dotazníkové šetření o pediat-rické kvalitě života PedsQL. V rámci testu s tyčí došlo ke zkrácení průměrné doby potřebné k provedení sestavy ze 45,2 s na 36,6 s. V rámci dotazníkového šetření došlo k navýšení průměrného skóre ve všech sledovaných dimenzích a k nárůstu průměrného celkového skó-re o 12 %. Zjištěné výsledky a jejich porovnání s výsledky kontrolního souboru naznačují, že intervenční pohybový program měl na děti pozitivní vliv.
|
|
| |
|
|
Sebevražednost seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků - okres Karlovy Vary
Puchálková, Michala ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá problematikou sebevražednosti seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků v okrese Karlovy Vary. Zaměřuje se zejména na osobní zkušenosti pracovníků s tímto problémem a jejich informovanost o daném tématu. Dále zjišťuje, zda jsou pomáhající profesionálové adekvátně podporováni tak, aby mohli s tímto jevem vhodně pracovat. V teoretické části této práce je uveden základní vzhled do problematiky sebevražednosti jako takové. Je zde stručně nastíněna historie suicidality a nejčastější motivy, příčiny a formy suicidálního jednání. Dále jsou v teoretické části vymezena specifika sebevražednosti seniorů a práce s touto cílovou skupinou. V závěru je také nastíněna možná prevence sebevražedného jednání u seniorů. V empirické části je nejprve popsána metodologie výzkumu a stručná charakteristika okresu Karlovy Vary. Dále autorka na základě provedeného výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů popisuje zjištění týkající se zkušeností a informovanosti pomáhajících pracovníků v oblasti sebevražednosti seniorů. Rozebírá také pohled pracovníků na jednotlivé složky jejich podpory v zaměstnání. Na závěr jsou v empirické části uvedena další zjištění vyplývající z provedeného výzkumu, ale nesouvisející přímo s jeho hlavním cílem.
|
host ::
RSS.